1.6.2009 Kolej

18. června 2009 v 20:25 | Dio |  Cagliari

Při usínání první den na koleji se cítím, jako bych se po nějakém čase vrátil do Itálie. Pln nadšení sledujíc vše nové okolo mě. Velký prosvětlený pokoj, tvrdé lůžko, skříň a další zařízení, které napjatě čekají na mé modifikace. A KHALIL! Od pohledu dobrák, malíř, architekt… Já bydlím s Afričanem! (toto byly mé dojmy z prvního večera)


… Dnes je to již měsíc a já se zde cítím pořád stejně dobře, cítím se zde jako doma, ač tady moc času netrávím. Na koleji se mihnu mezi školou a prací, mezi výlety, většinou tu i spím. Jedno temné období mne zde zavřeného držela práce na překladu. Velkou výhodou a společníkem pro aktivní odpočinek mi je basketbalový koš přímo pod oknem. Jsem jediný z koleje, kdo jej používá, ostatní se občas honí za kopačákem. Koši chyběla síťka, tak jsem jej oděl do mé silvestrovské sukně. Dveře od pokoje jsem si musel nechat očalounit, protože jsem nemohl spát, jak mi na mě všechny ty studentky pořád klepaly. Kuchyňka samozřejmě není ani z poloviny tak vybavená a příjemná jako byla u Aure, ale na žádné další ztráty si teď nemůžu vzpomenout. Kolej je prostě OK!

Khalil
Můj nový spolubydlící a kamarád. Vzhledem k tomu, že celé dny buď studuje, nebo pracuje, se potkáme jen občas večer. Často tady ani nespí. Ale někdy spolu zajdeme do menzy a vzal jsem ho párkrát i lézt (prý to pro něj byly krásné dárky). Bylo vidět, že má obrovskou potřebu pohybu, potřebu vyřádit se jako malé dítě, ač má 33 let. To je znát i na některých jeho obrazech. Když jsem mu jednou řekl, že si plánuji splnit další dlouholetý sen a to skočit z letadla, hned se toho chytl a chce taky. Rád bych mu ten zážitek zpřístupnil, ale tady je to na mě až příliš drahé.
S Khalilem si pokecáme i v noci. Že mluvím ze spaní já, už někteří z nás víme. A mluví i Khalil. Vlastně nemluví, on ze spaní rovnou řve a navíc v arabštině! :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eva eva | 19. června 2009 v 16:28 | Reagovat

Ahoj,jak kali Khalil ?

2 Dio Dio | 19. června 2009 v 16:42 | Reagovat

Teta, je mi lito, ale nevim. Na zachod s nim nechodim!
(a v kaleni/pareni je stejne slaby jako ja. Nezbyva mu na to moc casu a sil)

3 Vakys Vakys | 19. června 2009 v 22:16 | Reagovat

A ta kolej, to je ta Rity? Jinak Khalil vypadá trochu jako ten přisluhovač z ufficia, což? Aspoň teda na tý fotce.

4 Dio Dio | 22. června 2009 v 12:13 | Reagovat

Jsem u tety Rity ve via Montesanto - tam, kde jsme spali jednu noc po přijezdu do Cagliari, takže cca 8 minut od starého bejváku u Aure.
I Khalila s jeho prací jsi trefil, pořád se motá v ufficiu.
Co říkáte na jeho obrazy (foto)? Myslel jsem, že zaujmou nejen mě..

5 mamka mamka | 23. června 2009 v 12:09 | Reagovat

Obrazy Khálila jsou velmi zvláštní,má osobitý rukopis,ale u těch dvou marně dumám,co vlastně mají představovat...Asi dává hodně prostoru fantazii pozorovatelů,ať si v tom vidí kdo chce,co chce...

6 Dio Dio | 23. června 2009 v 13:00 | Reagovat

Odhalila jsi to přesně! Khalil říká, že v každém  obraze lze něco najít a každý může najít něco jiného.

7 Vakys Vakys | 23. června 2009 v 23:33 | Reagovat

Tak to je hustý! Si pamatuju jak byl Khalil hotovej, když jsme si v ufficiu okopírovali ty hlavy! :-D Se zalykal smíchem a Gianni ho málem ani nestih zastavit, jak rozjařeně spěchal ukázat Santa Marii ty kopie! Jinak co se týče jeho obrazů, tak já nikdy moc na abstrakci nebyl, takže smršt emocí se u mně nekonala, nicméně tím nechci říct, že jsou zlý.

8 Ali Ali | 27. června 2009 v 20:01 | Reagovat

Zdár Tomí, mně se hodně líbí obraz Quadro di Khalil2 ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.