22.3.2009 Lezení na plný cecky .. teda pecky!

23. března 2009 v 0:17 | Dio |  Cestování a Lezení


Jak už jsem nedávno psal, zažil jsem teď pár nádherných lezeckých dnů. Ať se Španěly v Masua, či s Michaelem a Matthiasem v Quiřře, Isili, Domusnovasu nebo znovu v Masua. Jednou s náma byl i Enzo, vždycky Pája. Po několika lezecky slabších zimních měsících se mi zase začíná dařit lézt kvanta a často nádherné cesty.


Nedávno v Masua jsem si dobře připomenul mou slabinu a to plotny, škrabky, technické cesty. Málem jsem nepřešel přes 6b+, v 7a (kam jsem nešťastně a neúmyslně zabloudil) jsem myslel, že zemřu. Za to opičácké ´"Inferno e Paradiso" ("peklo a ráj") za 7b+ v Quiřře, 7áčka v Isili a Chinatownu (Domusnovas) to je pastva pro moje ruce. Myslím, že bych v převise mohl i spát!
Ono totiž v převislých atletických funny cestách, když člověk nemůže (cesta je moc těžká), zastaví se, spočne a za chvíli to přepádluje. Ale když jde do tuhého (v některých případech i do řídkého) v technické mordě, jeden může na místě zkejsnout i čtvrt hodiny a stejně nic. Lámání prstů, trhání kůže, zkřečovaná noha za krkem. A stejně nic! Tohle není pro mě.


Jenže mezi prstotržným trním jsou i vznešené růže, které jsem si dal tentokrát jako v proměněném Masua. Tak jak jsem zde minule technicky hořel, na cesty (a příliš pohodlné=velké boty) nadával, tak včera jsem se celé odpoledne procházel rozkvetlou zahradou technických nádher (jak by řekl Peťa :-) ). 6céčka, 6cépluska bez problému na OS a za soumraku jsem se jak vlkodlak prokradl i 7a/+ na RP. Zažili jsme supr lezeckou sobotu, korunovanou večerními hody s kámošema u nás doma (oheň nevyšel, začalo pršet). Konečně jsem na oplátku zval já.


A to v pátek (den předtím) byl naopak tak divný, že nám ráno budík vyzváněl hodinu, než nás dostal z postele. Pak jsme u Domusnovasu v oslizlé Ruota del tempo dali jednu cestu, raději to zabalili a prošli se údolím. Není den jako den!
Každopádně už se fakt nemůžu dočkat, až se zkusím v nějaké dlouhé cestě. Jak se mi poleze třeba 10 délek kolem 6c vkuse. Nemůžu se dočkat a je to o to horší, že pořád nevím, s kým :-(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | 23. března 2009 v 11:05 | Reagovat

Ahoj Tome,zdravime te z nasi mokre sedivosti,ta louka je bozi,takove jsou ted u nas jenom koberce v Orfe.Kdyz jdu v Bille kolem pizzy,tak si vzpomenu - ale ta prava se smetanou ...!V kolika vytiscich  dame prvni vydani " Rok prazdnin za hranicemi vsednich dni " ?E plus kely femily

2 Vakys Vakys | 23. března 2009 v 23:24 | Reagovat

Hustě si to dáváš! A Enzo by na nějakou vícedélku nešel? I když s nim ta domluva by byl asi dobrej hardcore! :-) Jinak v kuchyni byla koukám slušná hostina, ale dej za mě Páje sadu, protože takovej bordel kolem talíře sem eště neviděl! :-D A taky nestíhám, že jíte bez ubrusu! Kdyby to viděla nebohá Aure! :-D

3 Dagmar Dagmar | E-mail | 24. března 2009 v 15:46 | Reagovat

Taky jsem si pomyslela při pohledu na ten stůl-hostina možná bohatá a pestrá a vydatná-ale ten čurbes kolem dokola-no hrůza!!!!!!!!!!! Ale snad vám to chuť do jídla nevzalo...

4 Alča Alča | 24. března 2009 v 18:42 | Reagovat

Díky za další průnik do vašeho soukromí. Věřím, že ty všechny výtky jsou plané a zbytečné. Vždyť po tak hustém výkonu musí být doplněna energie co nejdřív a na slavnostní prostírání nezbývá času :-)  Nicméně jednu zásadní připomínku mám - už chci konečně vidět Páju !!!  Není to duch nebo smyšlená postava jako třeba Markův Prdík, se kterým hrával v dětství většinu her???

5 Dio Dio | 25. března 2009 v 14:10 | Reagovat

Teta, zase králík?! Už jsi zkusila tu pizzu se smetanou? Mi chutná moc, ale nekterým se příčí už jen tak kombinace. Tak zkus a dej mi vědět, jsem zvědav.

" Rok prazdnin za hranicemi vsednich dni " se mi líbí (jak název, tak realizace :-) ) a dokonce už vyšlo i to první vydání ... na infernetu :-D

Vaku, tož už víme, jak je to s Enzem. Ale včera jsem v jeho hašišovém doupěti pokecal i dalšíma borcema a třeba to s někým vyjde.

A hostina? Kdyby tohle vyděla Aure, tak teď místo u počíku sedím ve vazbě za nemýslné ublížení na zdraví s následkem smrti. Trefil by ji šlak! Však stačí mrknout jen na olepené okraje stolu dekorativní malířskou páskou ...

Ale my prostě byli po tom dni schopni tak akorát dobře se napráskat, ubrus byl příliš vzdálen našim silám :-D

6 pája pája | 26. března 2009 v 20:39 | Reagovat

a co se podávalo, tentokrát špagety? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.