5.1.2009 Párty po Italsku

14. ledna 2009 v 22:58 | Vakys |  Cagliari
Dnešní článek musím nejprve uvést krátkým seznámením s nehasnoucí hvězdou Sardského "podsvětí". Než se to tu však naplno rozjede, oprostím vás od případných obav ujištěním, že tento úvod nebude o nic řidší než následující nosný "příběh".

Superstar

Tak tedy ona živoucí legenda se nejmenuje nijak jinak než Enzo Lecis [lečis]. Nejprve vstoupil do našich životů jako autor mnoha lezeckých cest na Sardinii, což se nám dostalo do povědomí díky nejednou zmiňovanému holoreteckému průvodci. Následující seznámení bylo o poznání bližší, protože jsme Enza potkali na Cala Fingheře (skály u Cagliari). Dal se s námi do řeči a my až zpětně zjistili, s kým byla ta čest. Nelenili jsme a přeložili si o něm článek z průvodce. Ještě že tu v zimě nelétají mouchy, protože jinak by nám nějaká určitě vlétla do našich údivem otevřených úst. Enzo tam je vykreslen jako skutečně svérázný lovec žen a neochvějný horoletec znamenitého formátu. Naše další pátrání pokračovalo na facebooku (internetové stránky, kde lidé vystavují své profily), kde jsme nalezli další málem neuvěřitelná tvrzení. Například, že v minulosti Enzo prodal auto, koupil si vrtačku na odjišťování (vytváření) lezeckých cest a trochu se oddal svému koníčku. Kromě toho je prý také považován za zkušeného znalce psychotropních látek nejrůznějšího druhu i skupenství a tím výčet zajímavostí o této osobě zdaleka nekončil! Tolik jsme tedy o Enzovi četli a věděli a přesto jsme se mu nebáli zavolat a poprosit ho o pomoc.

Na skalách
Chtěli jsme totiž zdokumentovat naše lezecké běsnění, jenže když jeden leze a druhý jistí, jaxi nezbývá nikdo, kdo by držel v ruce kameru. Enzo bez rozpaků souhlasil a tak onoho slunného odpoledne bylo možné na skalách spatřit 3 skutečné hrubce...a možná to byli 3 největší hustci na celé Sardinii. Tom lozil, Enzo jistil, já natáčel a prvotřídní materiál přibýval jako housky po třešni. Mezi tím vším jsme samozřejmě kecali s Enzem a nemohli jsme se ho nezeptat, jak to dělá, že pokaždé když ho vidíme, je s jinou mlaďoučkou kočičkou (opravdu!). "Celebrita" se široce usmála a bylo nám vysvětleno, že s ženami je to práce na plný úvazek, ale že jestli chceme, můžeme s ním jít dnes večer na oslavu narozenin třech jeho kamarádek, kde potkáme ty nejkrásnější dívky z celého Cagliari. Co se krásy týče, jsme s Tomem dost kritičtí, což je možná zapříčiněno naší značnou alkoholovou abstinencí, ale každopádně jsme ohledně tvrzení typu "nejkrásnější" značně skeptičtí. Pozvání na party s Enzem bylo však nabídkou, která se neodmítá.

Party x sempre
Téhož dne o půlnoci jsme se sešli v ulicích naší nebezpečné zóny Is Mirionis a následovali našeho guru zatím neznámo kam. Přestože jsme neměli nejmenší tušení, jak bude party vypadat a kde se bude konat, měli jsme na sobě své oblíbené hadry doplněné decentními sukněmi. Jen pro ujasnění, byli jsme oblečeni hezky! Netrvalo dlouho a brzy naše cesta končila ve dveřích činžovního domu, kde stačilo vyběhnout 2 patra a dle hluku bylo hned jasné, za kterými dveřmi se to dnes v noci odehraje.

Brána do pekel málem nešla otevřít, protože maličké 2 až 3+1 hostilo celé desítky lidí, pokud je termín "lidí" vůbec vhodný. V Itálii je totiž normální, že za měsíc potkáte jednoho až dva muže s dlouhými vlasy, naopak tady měli skoro všichni muži vlasy dlouhé, pokud tedy nebyli již plešatí. Dívky zde zase měly krátké vlasy až v nezvykle vysokém množství případů, ale zdaleka to nebylo jediné, co nás zaráželo. Tak v první řadě musím uvést, že se nás za celou dobu nikdo nezeptal, proč máme sukně. To myslím dostatečně vyjadřuje poměry panující v této společnosti. Celkově byly naše outfity dnešní noci doslova zahanbeny, neboť každý druhý tu byl oblečen šíleněji než my.

Doupě

Jakmile se nám podařilo trochu popadnout dech v místním semeništi zla vyplněném všudypřítomným modrým dýmem, předali jsme drobné "dárky" oslavenkyním a nic nestálo v cestě malému průzkumu bitevního pole. Byt neobsahoval žádné zbytečnosti, které by mohly člověka rozptylovat, takže tu byl opravdu jen ten nejnutnější nábytek i vybavení a jinak prázdné zdi zakrývaly plakáty s netradičními obsahy, fotkami a názvy undergroundových kapel typu Rage Against The Machines. K dispozici jsme měli nadměrně hlasitou hudbu, pestré občerstvení a všeobjímající arzenál nápojů. Já například neodolal červenému vínu "Karel" (původní název Cagliari), jehož láhev prý přijde na nějakých 15€ (375Kč). Vzhledem k nadpokojové teplotě, plastovému kelímku a špatnému osvětlení se však bohužel nemohly projevit jeho pravděpodobné kvality. Z dalších světských požitků na nás mezi řečí několikrát zaútočil vesele kolující špek, ale ke štěstí ostatních se nám podařilo odolat!

Přestože jsem už nakousl vzezření přítomných individuí, rozhodně by byla škoda tuto kapitolu uzavřít a proto roztáčím hvězdná kola. Do pokročilé zábavy v místní díře přišla jako blesk z čistého pekla hubenější odbarvená slečna s charakteristicky nepřítomným výrazem, prodrala se do středu kotle a začala náruživě "tancovat". Její stav a výraz tváře nám byl již důvěrně znám z flmu "Trainpostting", "Requiem for a dream" a dalších kusů, které se točí kolem drogově závislých. Ano, přesně tak! Její příšerné kruhy pod očima, výraz, prostě všechno! Dal bych jí ruku do ohně za to, že byla zfetěná jak Sádra! Jinou kapitolou byla vysoká černočerně tmavá černoška s kratším mikádem, holými zády a neutuchající vášní pro tanec. Další zástupy "nejhezčích" žen z celého Cagliari vybočovaly z mainstreamu například sukněmi z pytloviny, kabelkami ze surového plátna nebo hlinikovými šperky značných rozměrů. Ani vzorek chlapců tu nebyl zrovna všední a bylo možné potkat dredaté asociály i outdoorové omezence (omezení většinou na lezení). Další pozoruhodná figurka se tak nějak sama vynořila z davu a vstoupila nám do plodného hovoru větou: "What do you think about sex?" (Co si myslíte o sexu?). Svůj cíl to splnilo, neboť strhl pozornost všech přítomných, ale moc kreditu mu to nepřidalo.

Bláznivý pokec
Té noci jsme se dali do řeči se spoustou lidí a jakmile jsme zmínili, že jsme přišli s Enzem, náš společenský status vystřelil do výšek jako jackpot Sportky. Nepřineslo nám to sice žádná závratná privilegia, ale "překvapení" ve tváři posluchačů bylo přinejmenším zábavné. Nějakou dobu jsem se bavil s jakýmsi týpkem, který směle vládl angličtině a asi v 5. minutě rozhovoru mi řekl, že mu musím prozradit, co jsem si vzal. Potěšilo mě, že na tohle došlo, ale rozhodně mě to nepřekvapilo. Po celou dobu naší rozprávky mi totiž neposedně těkaly oči, přešlapoval jsem z nohy na nohu a moje volná ruka žmoulala všechno, co bylo v dosahu. Přes jeho naléhání jsem dělal drahoty a pak mu dokonce nahodil myšlenku, že jsem si nedal vůbec nic a celé je to hra. Zpočátku tomu nechtěl věřit, ale nakonec musel připustit, že si nelze být jistý ani jednou variantou. Na to jsem toho nechal a začal se s ním bavit normálně. Jeho smích a přátelské poplácání po rameni mi jasně daly najevo, že tentokrát po vydařeném napálení nemusím utíkat, načež jsme spolu prokecali ještě hezkou chvilku.
Než jsme opustili úzké stěny činžovního bytu, prošel kolem nás libově rozšlupkovaný Enzo. Při té příležitosti jsme s ním prohodili pár slov a pak se statečně odpotácel snad až domů. A protože nic netrvá v světě věčně, po páté hodině jsme i my odešli udělat si doma "noc".

PS: Pokud naše "kamarádka" dodrží slovo, zlepšíme kvalitu snímků v tomto článku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ségra ségra | 15. ledna 2009 v 12:30 | Reagovat

Dost hustý! Máte teda kliku :o) Jsem zvědavá na to video, co jste s Enzem natočili na Cala F. Ale jak to teda dělá s těma holkama? A šlo by to aplikovat i na kluky?

2 Vakys Vakys | E-mail | 15. ledna 2009 v 14:46 | Reagovat

Video z Cala F. bude v brzku! Jak s těma holkama nám bohužel přesně nepopsal, ale my stejně máme jiný starosti... BTW: Nějaký zajímavý návody by mohly bejt na netu! ;-)

3 Eva Eva | 15. ledna 2009 v 15:55 | Reagovat

Panbu zaplatˇ(zlatem) za to,že jste takoví,jací jste!

4 Alča a Midla Alča a Midla | 15. ledna 2009 v 16:29 | Reagovat

Tak se nám to moc líbilo. Škoda, že nemůžeme ochutnat Karla. A co pozvat Enza k nám? Ty skály u Velasu a po mlejnech - to by koukal :-) A ještě víc by mě zajímalo, jestli by tak lehce sbalil holky i u nás :-)) Má pěkný auto nebo jezdí na vrtačce?

5 Dio Dio | 15. ledna 2009 v 21:58 | Reagovat

Chudák Pán Bůh! :-D

6 Vakys Vakys | E-mail | 16. ledna 2009 v 0:22 | Reagovat

No, zrovna Enza bych radši nezval, to by mohlo bejt nebezpečný! :-D Každopádně ale myslim, že holky by v ČR sbalil lehce, protože na Sardinii sou dívtky všeobecně uzavřené. ;-) Jak je to s Enzovým majetkem nevím, ale řekl bych, že to není to, čím své oběti udolává, teda jestli mi rozumíte...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.