Zatím naše sláva stále není bezbřehá a nadoblačná jak by jsme si přáli, ale přecejen se najde pár lidí, které bude zajímat, jaký byl náš Štědrý večer a tak tento článek má smysl. Předem však musím všechny čtenáře upozornit, že zážitek je nepřenosný a tudíž nečekejte, že z prostých řádků nasajete tak mocnou atmosféru, jaké jsme na sklonku tohoto významného dne byli vystaveni.
Náš Italský anděl a kamarád Gianni (poprvé jsme o něm psali zde) nás pozval k nim domů na večeři s celou jeho rodinnou a taková šance poznat místní poměry se neodmítá! Koupili jsme víno, Tom napekl Linecké a jako dárek pod našima rukama vznikl originální kalendář. Gianni nás měl vyzvednout u benzínky kousek od našeho domu a abychom mu demonstrovali naši štědrost, rozhodli jsme se mu hned ze startu nadělit trochu strachu. Každý jsme popadli jednu prázdnou láhev od piva a klátili se na všechny strany, až nám benzínka byla malá! Bohužel nás Gianni záhy prokoukl, protože už nás prý zná. Doslova řekl: "Conosco i miei polli" = "Znám svá kuřata"!
U Gianniho doma

Po vstupu do činžovního bytu v šestém patře nás přivítali Gianniho rodiče, dvě sestry s manžely a celkem 4 děti. Dvě holčičky měly asi po čtyřech letech a starší chlapeček s holčičkou se věkem motali kolem sedmi let. Všechna "drobotina" byla vytuningována Santovskými čepičkami a patřičně se to hemžilo po celém bytě. Také nesmím zapomenout na Cagriho (Čáriho) z Turecka. I on je erasmák, stejně jako my a ani on neměl kam jít na štědrý večer, tak se ho Gianni ujal.
Netrvalo dlouho a všichi jsme zasedli ke stolům. Děti totiž seděly u vedlejšího nízkého stolu a nás deset sedělo u velké oválné tabule. Všechno bylo už perfektně nachystáno, nikdo nemusel ve stresu pobíhat kolem stolu a tak jsme všichni vychutnávali příjemnou atmosféru a za plápolání svíček v betlému jsme se těšili na všechny ty dobroty, které jsme viděli na stole a cítili z kuchyně.
Gurmánské orgie
Jako první byl předkrm avšak hned v šesti druzích. Otrlejší mohli sáhnout po papričkách nakládaných v olivovém oleji a plněných pravděpodobně tuňákem a kapari. Dále jsme ochutnali sušené fíky zavinuté v plátku prosciutta, luxustní houby nasbírané Gianniho tatínkem v sardských lesích, libové kousky jehněčího, krevety a nakonec nepopsatelné datle plněné mascarpone. Kdo nezkusil neuvěří! Po předkrmu následoval první chod v podobě vynikajících špaget s celými krevetami, to vše doprovázené červeným vínem nebo Colou pro abstinenty. Druhý chod bylo jehněčí, rozpadající se na jazyku doslova jako dort! K němu i po něm jsme si dali zeleninový salát. Následovala rajčata, neznámá zelenina, pomeranče, mandarinky a vlašské ořechy. Samotný závěr gurmánských orgií byl ve znamení typického Italského kafe, panettone (obdoba naší vánočky, jen trochu hutnější těsto s kousky hrozinek a všeho možného) se šlehačkou a vanilkové zmrzliny.
Ještě nesmím zapomenout, že v průběhu večeře jsme ucítili slabý zápach linoucí se z vedlejšího pokoje. Nějakou dobu tomu nikdo nevěnoval pozornost, až to nakonec tatínkovi nedalo a objevil hořící betlém. Část rodinny se vydala "hasit" plápolající domeček, přičemž to mamince ožehlo trochu obočí a možná malinko ofiny, načež si musela dát kus panettone na uklidnění.
Sklizeň darů
Po jídle si všechny děti sesedly kolem dědečka a ten jim vyprávěl příběh z doby, kdy byly jejich rodiče ještě děti. V mezidobí ostatní nachystali dárky a...najednou zhaslo světlo v bytě. Maminka ho rychle rozsvítila se slovy "To zhasnul Ježíšek, aby vám sem mohl dát dárky!" Děti se rozběhly do vedlejší místnosti a vrhly se na kupu pod stromem. Holčičky doslova pištěly, když tahaly obrovské plyšové jednorožce ven z hromady. Dospělí seděli okolo, sledovali jak se děti radují a občas jim pomohli něco rozbalit. Běsnění a radost malých satanů byla doslova nakažlivá! Všichni jsme si to nármaně užili a rozhodně na tenhle luxustní večer nikdy nezapomeneme.
Naše přání
A protože nás brzy čeká nový rok 2009, sluší se abychom všem svým věrným i nevěrným čtenářům popřáli. Na takový počin však pouhá slova nestačí a proto shlédněte "PFku" pod článkem!

Náš Italský anděl a kamarád Gianni (poprvé jsme o něm psali zde) nás pozval k nim domů na večeři s celou jeho rodinnou a taková šance poznat místní poměry se neodmítá! Koupili jsme víno, Tom napekl Linecké a jako dárek pod našima rukama vznikl originální kalendář. Gianni nás měl vyzvednout u benzínky kousek od našeho domu a abychom mu demonstrovali naši štědrost, rozhodli jsme se mu hned ze startu nadělit trochu strachu. Každý jsme popadli jednu prázdnou láhev od piva a klátili se na všechny strany, až nám benzínka byla malá! Bohužel nás Gianni záhy prokoukl, protože už nás prý zná. Doslova řekl: "Conosco i miei polli" = "Znám svá kuřata"!
U Gianniho doma

Po vstupu do činžovního bytu v šestém patře nás přivítali Gianniho rodiče, dvě sestry s manžely a celkem 4 děti. Dvě holčičky měly asi po čtyřech letech a starší chlapeček s holčičkou se věkem motali kolem sedmi let. Všechna "drobotina" byla vytuningována Santovskými čepičkami a patřičně se to hemžilo po celém bytě. Také nesmím zapomenout na Cagriho (Čáriho) z Turecka. I on je erasmák, stejně jako my a ani on neměl kam jít na štědrý večer, tak se ho Gianni ujal.
Netrvalo dlouho a všichi jsme zasedli ke stolům. Děti totiž seděly u vedlejšího nízkého stolu a nás deset sedělo u velké oválné tabule. Všechno bylo už perfektně nachystáno, nikdo nemusel ve stresu pobíhat kolem stolu a tak jsme všichni vychutnávali příjemnou atmosféru a za plápolání svíček v betlému jsme se těšili na všechny ty dobroty, které jsme viděli na stole a cítili z kuchyně.
Gurmánské orgie
Jako první byl předkrm avšak hned v šesti druzích. Otrlejší mohli sáhnout po papričkách nakládaných v olivovém oleji a plněných pravděpodobně tuňákem a kapari. Dále jsme ochutnali sušené fíky zavinuté v plátku prosciutta, luxustní houby nasbírané Gianniho tatínkem v sardských lesích, libové kousky jehněčího, krevety a nakonec nepopsatelné datle plněné mascarpone. Kdo nezkusil neuvěří! Po předkrmu následoval první chod v podobě vynikajících špaget s celými krevetami, to vše doprovázené červeným vínem nebo Colou pro abstinenty. Druhý chod bylo jehněčí, rozpadající se na jazyku doslova jako dort! K němu i po něm jsme si dali zeleninový salát. Následovala rajčata, neznámá zelenina, pomeranče, mandarinky a vlašské ořechy. Samotný závěr gurmánských orgií byl ve znamení typického Italského kafe, panettone (obdoba naší vánočky, jen trochu hutnější těsto s kousky hrozinek a všeho možného) se šlehačkou a vanilkové zmrzliny.
Ještě nesmím zapomenout, že v průběhu večeře jsme ucítili slabý zápach linoucí se z vedlejšího pokoje. Nějakou dobu tomu nikdo nevěnoval pozornost, až to nakonec tatínkovi nedalo a objevil hořící betlém. Část rodinny se vydala "hasit" plápolající domeček, přičemž to mamince ožehlo trochu obočí a možná malinko ofiny, načež si musela dát kus panettone na uklidnění.
Sklizeň darů
Po jídle si všechny děti sesedly kolem dědečka a ten jim vyprávěl příběh z doby, kdy byly jejich rodiče ještě děti. V mezidobí ostatní nachystali dárky a...najednou zhaslo světlo v bytě. Maminka ho rychle rozsvítila se slovy "To zhasnul Ježíšek, aby vám sem mohl dát dárky!" Děti se rozběhly do vedlejší místnosti a vrhly se na kupu pod stromem. Holčičky doslova pištěly, když tahaly obrovské plyšové jednorožce ven z hromady. Dospělí seděli okolo, sledovali jak se děti radují a občas jim pomohli něco rozbalit. Běsnění a radost malých satanů byla doslova nakažlivá! Všichni jsme si to nármaně užili a rozhodně na tenhle luxustní večer nikdy nezapomeneme.
Naše přání
A protože nás brzy čeká nový rok 2009, sluší se abychom všem svým věrným i nevěrným čtenářům popřáli. Na takový počin však pouhá slova nestačí a proto shlédněte "PFku" pod článkem!

Czuz! Synci, synci, dik moc za vaše historky, vzdycky nechapu jak čtu ty Vaše příhody:-D. Přeju taky hodně zdaru v novém roce, nových zážitků, a plno nápadu na další akční pokračování pobytu!!
Mějte se zdraví Dan a Adam a Katka atd...prostě celý Petřvald:-D czuuuz