19.12.2008 na sever Sardinie a zpět (díl 3/3)

25. prosince 2008 v 20:33 | Vakys |  Cestování a Lezení
Den 5 (Pátek 19.12.)
Nedlouho po probuzení nám podlehlo druhé největší město Sardinie Sassari. Návštěva to byla, řekl bych, úspěšná, jen Jirka opět nesehnal kebab (!) a zákeřní policisté nás poslali co nejdál, jen ne na informace. Určitě by nebylo dobré opomenout namakaný trh s ovocem, rybami a malými prasátky visícími na lesklých hácích. Sassari, ač se snaží dohnat Cagliari, seč může, moc se mu to nedaří. Věhlasně jsme se shodli, že naše domovina zůstává nepřekonána.
Další zastávka bylo Lago Omodeo (lago=jezero), ke kterému nám týpek z benzínky málem zakázal jet. Naštěstí se jeho výhružky o špinavé vodě a hnusném okolí nepotvrdily, takže si Tom mohl dáti příjemně chladivou koupel. Jirka se vymluvil na nedávné zdravotní komplikace a já na nepříznivou konstelaci planet (Mars byl zrovna v disjunkci s Venuší). Co se Sandry týče, o koupání nemůže být vůbec řeč.

Předposlední štand dneška byl Arbatax se svou oranžovou skálou, západem slunce a luxusní večeří u rozbouřených vln opět v bezdomoveckém stylu. Při této příležitosti všem opět trochu odtajním kulturní zvyklosti místních obyvatel. Když chtějí vidět malebný západ Slunce, vezmou auto, zajedou jím na nejzašší místo břehu nebo pláže a … a to je všechno! Pozorují jej z bezpečí svého automobilu a když je po všem, sešlápnou pedál.
Večer trávíme nedaleko městečka Quirra u Torre di Murtas. Zítra nás čeká tůra po pobřeží se sladkou odměnou na konci v podobě lezecké oblasti Jurassic Park.








Den 6 (Sobota 20.12.)
Noc z pátku na dnešní den mohla být nejvýživnější z celého výletu. Bohužel se však vyskytlo určité "ale". V Itálii se totiž pravděpodobně nesmí stanovat na divoko a už vůbec ne ve vojenské zóně, kde je to navíc písemě zakázáno na kdejaké ceduli. Tak tedy všichni jsme si příjemně spinkali, když najednou někdo zabouchal na kapotu auta a do ticha noci se ozvalo rázné "Fuori" (Ven)! Bohužel mě to vzbudilo, avšak takticky jsme vyčkával, jestli to narušitelé nevzdají. Když nám na stany zasvítila světla automobilu a krátce houkl klason, vylezl jsem ven a pokecal s místními policajty. Opsali si občanky, SPZku a pouze mi přátelsky doporučili, ať se ráno zdekujeme, neboť jsme ve vojenské zóně. Hrál jsme trapně překvapeného a uctivě jim poděkoval. Měli jsme totiž vážně štěstí! Mohli nám na místě napařit tučnou pokutu a ještě nás donutit všechno sbalit a vypadnout.

Časně z rána jsme vyrazili hledat zemi zaslíbenou a věřte, že to nebylo snadné! Po malé procházce (45 min) jsme se museli vydat do buše, kde si pro nás hnusná Sardská příroda připravila zhruba hodinové prodírání voňavou vegetací do největší krpálu s plnou polní. Natura měla tentokrát štěstí, že to stálo za to a tak unikla mému hněvu i pomstě (ve skutečnosti jsem stejně nebyl naštvanej, to já se s tou přírodou jen tak kočkuju).

Jurassic Park byl úplně mega nadupaným revírem s neskutečnými skalními útvary a bylo doslova požitkem si tak prolézat. Ještě musím již z nostalgie připomenout spáru, kterou jsme zabuřili jako první a s Tomem jsme na ní málem vypustili duši, což nám nafouklo ruce jako skákací hrady. Bohužel má tohle místo hned dvě výrazné mouchy. Šílený přístup a lámavá skála možná prostoupí naše sny, ale do plánů na další výlety už se asi nedostanou, ač přítomnost těžkého i hravého lezení a možnost nových cest by zlákaly nejednu lezeckou duši. Cesta dolů se zadařila o maličko lépe než výstup a tak jsme se vyřídili ještě na jedné menší skalce pod kopcem.

Návrat domů byl nejopojnější pro Sandru, která vstoupila do pokoje a z úst se ji vydralo niterné "Konečně nabíječka, žehlička, všechno!". Jen co se (konečně) umyla, vypustila další památnou větu, tentokrát adresovanou Tomovi vlastnícímu notebook: "Zapni stroj!" Pak už jsme ji až do odletu viděli jen u PC a zdá se, že jí místo očí narostly web-kamery.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bam bam | 25. prosince 2008 v 21:23 | Reagovat

haah posledni odstavec nejvic ! :D

2 Sádra,Sána,Miki,Lev,Šaman,Sandra Sádra,Sána,Miki,Lev,Šaman,Sandra | 25. prosince 2008 v 21:29 | Reagovat

zdravím čtenáře tohoto blogu, nemohu si odpustit krátký komentář , protože toto bylo neuvěřitelných 10 dní s neuvěřitelnými lidmi ...na tento výlet asi nikdy nezapomenu.ani kdybych moc chtěla nějaké ty psychické poruchy se po těch 10 dnech projevily...:-P

3 Vakys Vakys | E-mail | 26. prosince 2008 v 0:31 | Reagovat

Zdar Šamane! Je sice mega, že jsi vyplodila comment, děkujeme Ti za něj, ale nezapomeň jakou máš misi! Tak tedy: napiš do dvou dní článek na téma "10 dní sodomy očima šamana"! Pokud se tak nestane, následky si sotva dokážeš představit, ale rozhodně použijeme naší sílu. Zdravím Tě, drahá

4 Dagmar Dagmar | E-mail | 26. prosince 2008 v 10:16 | Reagovat

Článek super,dovolím si ale malou připomínku-zkusila bych slovo  visícími prasátky napsat s měkkým i.Páč to tvrdé  mi rve oči i uši. Ale neva,chybička se vloudí. Jinak je to čím dál tím lepší.

5 Eva Eva | 26. prosince 2008 v 11:30 | Reagovat

Uz nekolik dni po navratu nasich deti zvazuju,zda pisemne zverejnit autentickou vypoved Srandy,protoze bych se narada dotkla citlivych dusi nasich tri obetavych chlapcu.Po prijezdu domu v 5 rano, jsem se naivne domnivala,ze se zriti do postele minimalne na tri dny.Nestalo se.Zapla stroj.Pote,co jsme shledly nekolik stovek uzasnych fotek z Jirkova de luxe aparatu,nasledovala koupelna,vlasy,pilnik,lak - konecne hepy dej - a ICQ - zhnusene se slovy " sakra,vsichni chrapou " /jak sproste od "pratel" v sest rano/ sla a vyprala 4 pracky.Pak uz jen sitova komunikace,zadna stejne neni dost dlouha ke sdeleni vsech prozitku moznych a hlavne tech nemoznych.Spanek az vecer,rano pak se slovy - jaka slast spat v posteli.

6 taťka taťka | E-mail | 27. prosince 2008 v 10:41 | Reagovat

:-D jak tak koukám kluci jako praví rekreologové jste úspěšně přivedly další lidkou bytost do toho pravého životného štýlu autdór. Určitě v tom pokračuje i teď doma v pohodlí naší české přírody :-). Hele a ta spára je velkoluxusní!

PS: Proč tu sakra není aspoň jeden kvalitní komentář?! Třeba od Shelmy?...

7 Dio Dio | 28. prosince 2008 v 11:28 | Reagovat

Teta, to je mega! Málem nám praskli ... Jen těm Srandovním slovům "jaká slast spát v posteli" vůbec nerozumím. Možná by mohla pomoct Sána, když poví, na čem spala u nás doma...

8 Eva Eva | 3. ledna 2009 v 21:22 | Reagovat

Tome,onapodtlakemdojezduzsilenehokempuvdivocineasizapomnela,zeten,kdospal10dninazemijsibylty.Omlouvamsezapisemnystyl,mezernikpolilakofolou.CekamenadopiszeSilvestra!!!ZiaEva

9 Eva Eva | 3. ledna 2009 v 21:24 | Reagovat

Dovetek-...jsibylty...

10 Eva Eva | 3. ledna 2009 v 21:27 | Reagovat

Mezernikpolilakofolou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.