16.12.2008 na sever Sardinie a zpět (díl 1/3)

23. prosince 2008 v 0:28 | Vakys |  Cestování a Lezení

Po ségrynsonovi a Ále se za námi na Sardinii snesla druhá návštěva, tentokrát z Tomovy strany. Brácha Jirka a sestřenka Sandra nás oblažují svou přítomností od 12.12. a zdrží se deset dní. Z letiště jsme je vzali rovnou do supermarketu, protože ten hravě strčí do kapsy všechny turistické Mekky. Následující dny byly zasvěceny poznávání Cagliari a od 15.12. slavná metropole zeje prázdnotou, neboť všichni čtyři výletujeme. Cíl cesty již prozradil název článku, ale podrobnosti budu muset asi napsat, že? Tak tedy, předpověď počasí vyhrožovala s deštěm na celé první tři dny a tentokrát se Ján Zákopčaník nemýlil. První den se nám podařilo schovat do jeskyně, kde nepršelo a nakonec jsme u Nebidy nalezli luxusní přístřešek s výhledem na moře, kde byla radost přespat v našich expedičních stanech.








Den 2 (Úterý 16.12.)

Vždycky když se jeden nasátý mrak střídal s druhým, využili jsme chvilkového nepršení a zuřivě špacírovali třeba po plážích u Masua. Jednou nás dokonce nohy zanesly do starého dolu (asi u Pranu Sartu pod Buggeru), kde se uprostřed v dlouhé temné chodbě plné výdřev vlnily malé koleje asi pro Gimliho a ostatní havěť převážně z Nového Zélandu. Večer jsme užili noční život v ulicích Oristana, dali si pizzu a Tom v místním shopu zjistil, že surf je drahá sranda (Sádra promine).

Potud se zdá vše být OK, ale to jste ještě nečetli, co dokáže taková Sandra, řečená Sranda! Začínalo to docela nevinně, protože se oddávala meteorismu jen venku, ale pak jsme museli větrat i auto a o stanu ani nepíšu. Také jsme od ní často biti. Například, když jí zapomeneme v každou celou hodinu dát do pusy Nutelu nebo kousek čokolády, to je vždycky zle. Jakými jmény nás potom nazve, to si netroufám ani napsat. Občas se nějakým nedopatřením stane, že pro nás udělá i něco dobrého, třeba nezabouchne dveře před nosem, ale naše příjemné překvapení je to tam, jakmile si řekne o tučnou částku, samozřejmě v eurech. Její povýšené "pět padesát" slýcháme opravdu často. Nechci si nějak stěžovat, spíše pokládám Sádru za pozoruhodnou a proto se s vámi dělím o tyto řádky. V žádném případě to není všechno, ale to by se sem ani nevešlo. V příštích dnech však zajisté přibudou další sérky z jejícho arzenálu.

Dnešek už se chýlí ke konci a tak jen dodám, že spíme na pláži pod stříškou letního sídla (na Capo San Marco, nedaleko ruin antického města Tharros), které nás chrání před bahnem a deštěm, který během noci přijde zjisté hned několikrát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | 23. prosince 2008 v 14:29 | Reagovat

Vazeni a mili studenti,Tome a Marku,dovolte,abych vam touto cestou podekovala za peci a starost o Sandru,Srandu a Sadru behem pobytu za hranicemi vsednich dnu.Dekuji vam a vyssi moci za to,ze se vratila v celku a nerozbita,pripadne nasledky psychicke cekaji ve fronte na poradi.Hezke,mile italske vanoce!Myslime na vas casteji nez na jidlo!Zdravi vsechny nase sdruzene rodiny.

2 Dagmar Dagmar | E-mail | 23. prosince 2008 v 20:00 | Reagovat

Ahojte kluci,taky vám musím oběma poděkovat za to,že jste se o mé druhé dítě a neteř tak zodpovědně postarali a ukázali jim i jiný způsob života,než jen sezení u PC,nebo telefonu. Čekala jsem,že se Sandra vrátí o hmotnosti tak 30 kg,ale vypadala celkem normálně,takže klobouk dolů i před vašim kuchařským uměním venku v přírodě. To by na mě bylo moc...Tak se mějte krásně a dál pište,je to super.Mamka.(Tomova)

3 bam bam | 23. prosince 2008 v 23:38 | Reagovat

dobre vyy... :D tise zavidim... :)

4 vojtech vojtech | E-mail | 24. prosince 2008 v 10:54 | Reagovat

Prosím mohl bych od vás dostat kontakt na tu blondýnu... máte to tu parádní, šťastné a veselé  vánoce po italsku.

5 Dio Dio | 24. prosince 2008 v 11:21 | Reagovat

Teta, není zač. Sranda byla vzorná a naopak se celou dobu starala ona o nás. Nebýt jí, tak za celý výlet nevytáhneme paty z auta (hlavně když pršelo)! Ale ona prostě má srdce pro procházky a výšlapy a souboje s faunou i flórou, o jakých se nám ani nesnilo. Fakt! To se pozná.

Mami, Sána má normálně kolem 30kg, ne? Baletka!

A Vojto, pro Tebe mám asi špatné zprávy. Ses, Cecil a Miki si za to číslo asi řekne nemalou částku...

Všem díky za podporu a tak přeju šťastného (avšak neopilého) Ježíše. Vak přeje, ať vám přinese hlavně co nejvíc nejdražších dárku, protože o tom ty Vánoce jsou!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.