Dnes večer se měla odehrát pravidelná dvouhodinovka italštiny, avšak náš učitel Valério se nedostavil a nechal jen vzkázat, že se neukáže ani v pondělí. Smutně jsme odcházeli směrem k autu, přičemž s námi hovořila naše spolužačka pocházející z Portugalska. Nakonec to došlo tak daleko, že nám sama vlezla do auta. My byli ale tak přešlí ze zrušené výuky, že nás ani nenapadlo klást odpor. Jako obvykle nás cesta zavedla domů a Karolína šla s námi. Poté, co s nadšením shlédla fotky z našich výletů, jsme se najedli, a zdálo se jako dobrý nápad, jít k ní domů a poznat její prý superní kámoše. Nakonec se jelo busem, protože Karolína bydlí na opačném konci města a odmítla jít pěšky, přestože by to dle našich odhadů nemělo zabrat více než 2 hodiny.
Na návštěvě
Nová "kámoška" bydlí v řadovce spolu s dalšími sedmi cizinci z různých koutů Evropy. Nevím jestli byli superní, ale zajímaví byli hodně! Francouz s námi seděl u stolu a hrál na přenosném Playstationu (a v tu chvíli jsem mu záviděl), Portugalec během hovoru neuvěřitelně jezdil očima, Francouzska nemluvila, Estonky tam vůbec nebyly a ostatní nebyli o nic řidší! Samozřejmě jsme se s nimi snažili držet krok snědením celého citrónu, který se našel na zahradě. Poté, co nás atmosféra tohoto místa dostatečně prostoupila, byl čas vytáhnout paty z domu.
Captain Preep

Karolína v doprovodu své němé společnice nás zavedly do klubu CPT.Preep. Podle jejich nadšeného vyprávění to měl být málem jeden z nejlepších klubů světa a já dodávám, že už jsem byl i v horších. Tom si dal hruškový džus, já neznámý nealko drink, ale k dobré zábavě to nečekaně nepřispělo. Vzal jsem tedy osud do svých končetin a s vědomím, že už sem nikdy nepáchnu, jsem se rozhodl udělat maximální ostudu. Pravda, taneční parket tu nebyl velký a ani rocková hudba k tanci příliš nevybízela, ale skutečný ostuďák se nedá odradit tak nepodstatnými okolnostmi. Po pár zahřívacích krocích bylo jasné, že tanec je můj život a že dnes večer bude laťka trapnosti a ostudy posunuta zase o kousek výš. Domnívám se, že nedobrovolné publikum si patřičně neuvědomovalo, jaké mají štěstí, že v závěru mého ukrutného výstupu mohli spatřit i proslulý breakdance, včetně v mém podání groteskního, "točení na hlavě". Dozněly poslední takty a týpek od baru se mi přišel omluvit, že tu je na tanec příliš plno a tak jsem musel složit zbraně. Z jeho strany to byl odvážný krok, protože několik lidí vzneslo protest proti tomuto zákazu, neboť byli přesvědčení, že mám ještě nějaká esa v B-boyské čepici. Opak byl pravdou a tak jsme se z Preepu vytratili, aniž bych musel dávat autogramy. Tentokrát autobus nedostal šanci a my přešli přes noční Cagliari za slabých 70 minut.
Na návštěvě
Nová "kámoška" bydlí v řadovce spolu s dalšími sedmi cizinci z různých koutů Evropy. Nevím jestli byli superní, ale zajímaví byli hodně! Francouz s námi seděl u stolu a hrál na přenosném Playstationu (a v tu chvíli jsem mu záviděl), Portugalec během hovoru neuvěřitelně jezdil očima, Francouzska nemluvila, Estonky tam vůbec nebyly a ostatní nebyli o nic řidší! Samozřejmě jsme se s nimi snažili držet krok snědením celého citrónu, který se našel na zahradě. Poté, co nás atmosféra tohoto místa dostatečně prostoupila, byl čas vytáhnout paty z domu.
Captain Preep

Karolína v doprovodu své němé společnice nás zavedly do klubu CPT.Preep. Podle jejich nadšeného vyprávění to měl být málem jeden z nejlepších klubů světa a já dodávám, že už jsem byl i v horších. Tom si dal hruškový džus, já neznámý nealko drink, ale k dobré zábavě to nečekaně nepřispělo. Vzal jsem tedy osud do svých končetin a s vědomím, že už sem nikdy nepáchnu, jsem se rozhodl udělat maximální ostudu. Pravda, taneční parket tu nebyl velký a ani rocková hudba k tanci příliš nevybízela, ale skutečný ostuďák se nedá odradit tak nepodstatnými okolnostmi. Po pár zahřívacích krocích bylo jasné, že tanec je můj život a že dnes večer bude laťka trapnosti a ostudy posunuta zase o kousek výš. Domnívám se, že nedobrovolné publikum si patřičně neuvědomovalo, jaké mají štěstí, že v závěru mého ukrutného výstupu mohli spatřit i proslulý breakdance, včetně v mém podání groteskního, "točení na hlavě". Dozněly poslední takty a týpek od baru se mi přišel omluvit, že tu je na tanec příliš plno a tak jsem musel složit zbraně. Z jeho strany to byl odvážný krok, protože několik lidí vzneslo protest proti tomuto zákazu, neboť byli přesvědčení, že mám ještě nějaká esa v B-boyské čepici. Opak byl pravdou a tak jsme se z Preepu vytratili, aniž bych musel dávat autogramy. Tentokrát autobus nedostal šanci a my přešli přes noční Cagliari za slabých 70 minut.
Nazdáárek =D tak čím dál tim víc lituju ,že nejsem nějaká čarodějnice,abych se mohla přemistovat..nechat si tvoje taneční vystoupení ujít..to mě váážně mrzí!!! =D=D=D Ale jentak dál,supr supr supr,jen mi chybí foto z breakedance...xD