6.10.2008 Erasmus welcome day

16. října 2008 v 22:02 | Vakys |  Cagliari

Ve 12:00 začal náš welcome day a opravdu nás nemile překvapil. Místo užitečných informací se nám představovaly studentské organizace, což pro nás není moc použitelné. Jejich aktivity sestávají z občasných výletů, ale hlavně z feste (=párty)! Jedna organizace nás pozvala na pizza evening, kde za 5€ dostaneme kousek pizzy a přípitek. Nezapomněli dodat, že cena je nízká. My na to tedy máme opačný názor. Za 125 Kč jsem zvyklý dostat pizzu celou a ještě k tomu s Colou a snad ani nemá cenu rozmazávat, že bychom platili za drink, který bychom si ani nevzali. Další "lákavou" nabídkou bylo pozvání na Erasmus disco party., kde dívky platí vstup 8€ a gájové 10€. Už jen to, že bychom měli jít my dva na disco je přinejmenším neobvyklé i když užít zase nějakou ostudu bych docela chtěl. Rozhodně o tom ale neuvažujeme, když jen za vpuštění do brlohu chtějí 250Kč.

Welcome day skončil a my zase nevěděli, kdy nám začíná škola atd. Začíná mi připadat, že ze všech studentů jsme jediní, koho to zajímá! Šli jsme proto za týpkem z Erasmus kanceláře a už asi popáté se ptali po našem tutorovi. Řekl nám, že další schůze bude až v pondělí, proto jsme se tázali, co máme do té doby dělat. Týpek nám s nepatrným úsměvem řekl, že máme jít na pláž. Jenže dle našich neoficiálních informací nám škola může začít už tento týden, takže jeho odpověď byla sice zábavná, ale nic neřešila. Po dalším naléhání tedy svolil, že zítra za ním můžeme přijít do kanceláře a on nám sežene tutora.

Cestou domů jsme si museli spravit náladu návštěvou místního squatu v nedalekém parku. Nebyla to nějaká výjimečná pecka, ale Tom mi půjčil foťák a já mohl popustit uzdu svému tvůrčímu art-alter-egu.

Navečer přišla Aurelii (naší bytnou) navštívit její sestra. Jen jí Tom podal ruku, hned mu svou druhou rukou sáhla na mohutnou hřívu, řinoucí se z jeho negersky černé kedlubny, a obdivně vzdechla. (Klasický případ "sPP" = syndrom Pavlíny Peřinové, který se vyznačuje morbidní poruchou soustředěnosti.) Už jsme viděli i lepší úchylky, ale taky v klidexu. Po odříkání formalit (piacere= těší mě) se nás ségra zeptala, co budeme dnes večer dělat, proto jsme chtěli vědět, jestli pro nás má nějaký tip. Začala nám tedy s Aurelií ukazovat zajímavá místa na mapě, přičemž jsme se s Tomem pohádali, jestli chceme radši nakupovat jídlo (Tom) nebo hadry (já). Přes jazykovou bariéru se nám podařilo pár joků, čímž jsme utužili vztah s Aurelií i její sestrou. Například se nás ptaly, co děláme v sobotu večer, načež Tom bez dlouhého váhání odpověděl, že spíme. Hlavně ségra to vůbec nedávala! Valila bulvy a v kalendáři ukazovala sobotu, aby se ujistila, že si rozumíme. No, minimálně pro nás to byla chláma největší! Taky proto, že je to většinou pravda!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.