31.8.2008 Viva la Garda

16. října 2008 v 9:42 | Vakys |  Cestování a Lezení
Hned ráno musím zapsat Tomovu památnou větu, kterou pronesl bezprostředně po probuzení: "Tohle byla poslední noc s Tebou, doufám, že od teď už budu spát jenom s mrchama."

Ráno jsme z Arca přejeli do Torbole, kde si Tom koupil new rash tričko na surfování a pak jsme se vydali rovnou na koupačku kousek za město. Párkrát jsme si skočili do vody, pocachtali se a dalším místem, které muselo podlehnout naší přítomnosti, byla šikmá skalnatá stěna, tyčící se nad břehem jezera. Nešlo o nic těžkého, i když pro mne tahle cesta byla v hodně věcech "zlomová". Jejich asi stočtyřicet metrů jsme vylezli na pět délek a, i když pro Toma to bylo spíš lektorování než zábava, mě to přišlo husté. A nejen pro to, že na vrcholu byl stožár vysokého napětí.

Dalším nevyhnutelným questem bylo dostat se do Sieny, kde máme zítra ráno mít v 9:00 školu - EILC jazykový kurz italštiny. V průběhu cesty se nestalo nic zvláštního, ujeli jsme 360km za 4,5 hodiny a částečně jsem odtrhnul zadní nárazník o pařízek, hned na samém startu cesty. Po opravě tím, co jsme měli, se z našeho vozu teprve stala hustá holorezecká kára.

Ještě bych rád zmínil, že jsem při průjezdu italskými tunely zatoužil po tom, uzřít ty krtky (stroje), který to kutaly.

Večer v Sieně jsme neskutečně haluzácky našli místo na spaní, když jsme nacouvali mezi křoví a za autem postavili stan. Měli jsme z toho velkou radost, jak nám to doupě lásky spadlo do klína a proto jsem pronesl památnou (a to bych vám radil si pamatovat) větu: "Proč se snažit, když máme štěstí".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.