Tomáš ke mně přijel 29.8. asi ve čtvrt na jedenáct večer. Jen co se za ním zabouchly dveře od vrat, vrátil jsem se s mou družkou ze své, na nějakou dobu poslední, kalbičky na území ČR.Po krátké výměně názorů, zda jet přes noc nebo přes den, jsme se dobrali kompromisu a vyrazili v 5:00 středoevropského času směr Lago di Garda. Za kormidlo našeho neskutečného stroje se usadil nejprve Tom a jel několik hodin jako zfetovanej. Po pár hodinách mu došla šťáva, pročež natankoval nádrž full of fuel a já se jel předvést všem, jak si dávám v našem vytuněném voze neskutečné spídy (z anglického speed).
Během cesty jsme si zpříjemnili chvilky v kabině poslechem moderní hudby (např. Pendulum), kterážto nám nostalgicky připomínala chvilky strávené v naší rodné zemi.
V průběhu dálničního běsnění jsme se nemohli ironicky nerozplynout nad nespornými kvalitami našeho ojetého vozu. Předchozí majitel jej stihl částečně vytuningovat pod taktovkou svého nevkusu. Budili jsme tedy patřičné pozdvižení meteoristicky laděným výfukem a sami sobě v kabině zraňovali krasocit pohledem na dodatečné modré podsvícení nejrůznějších částí pracoviště posádky. Vůz dostal tedy logicky název "Tuňák".
Poté, co jsem řídil dlouho, jako se Paris Hilton vydrží naparovat před objektivem, mne vystřídal Tom a dovezl nás až do Arca u Lago di Garda. Od něj z Orlové to bylo 1200km.
V Arcu jsem si koupil new lezečky a šli jsme je vyzkoušet na skály nad jezerem. Když ž se nám nechtělo lézt, skončili jsme do vody, zaplavali si a vůbec.po několika úspěšných backflipech ze skaliska jsme byli doslova znechuceni vlastní dokonalostí.
V podvečer jsme se utábořili na odlehlém místě kousek za městem. Stan jsme měli hned vedle vozu, abychom ztížili všem nenechavcům naplňování jejich cílů a pytlů. Odflákli jsme hygienu a vrhli se na vzájemné vyúčtování, neboť oba razíme heslo: "Pořádek dělá přátele".
Hned na to si Tom všimnul, že nemá mezinárodní řidičák a tudíž projel (a projede) kus Evropy jako správný negr (bez řádného dokladu), čemuž se fakt dlouho chlamal, až nám na stan padaly veverky. Mě to zas tak nepobavilo, ale prostě na to zapomněl a dnes večer už s tím stejně nic neuděláme.

Tak začínám číst pěkně od začátku:D Četla bych to už před rokem, ale jelikož sem vás neznala, tak to musím dohánět teĎ:D