18.10.2008 Torre delle Stelle

21. října 2008 v 11:38 | Vakys |  Cestování a Lezení

Tuhle našlapanou sobotu jsme strávili asi 40 km od Cagliari v Torre delle Stelle, což česky znamená "hvězdné věže", ale víc z nás fakt nedostanete! Tohle místo jsme si vybrali nejspíš ze dvou důvodů. Podle lezeckého průvodce tu je spousta boulderů (balvany, na kterých se leze bez jištění, docela nízko nad zemí a zpravidla dokola šutru) a podle potápěčského průvodce bychom se měli zanořit u vraku lodi.
Proto jakmile jsme dosáhli kýžené oblasti Torre delle Stelle, vjeli jsme na nejzazší cíp zasahující do moře, "utábořili" se na skalnatém pobřeží a jali se strojit. Ve vodě jsme potkali místního potápěče, který s harpunou sobě krátil chvíli a rybám život. Následujíc heslo "líná huba, holé neštěstí" jsem se ho zeptal, kde přesně najdeme relitto Entella a on nás k němu bez okolků zavedl. Měl to být vrak menší motorové lodi asi z roku 1943 odpočívající v hloubce 9 až 15 metrů. Když jsme to však viděli, nechtělo se nám věřit. Později jsme zjistili, že relitto je nejen vrak, ale také trosky nebo zbytek. Jinými slovy, z lodi leželo na dně pár kusů železa a mocná rezavá kotva, se kterou se mi nepodařilo ani hnout. Entella nás tudíž moc dlouho nebavila a tak jsme vzali do hlubin podvodní pouzdro na foťák. Nyní vám tedy po videu ze Sieny představujeme další exkluzivitu! Relitto ale na fotkách nehledejte, nezasloužilo si ani abychom na něj namířili aparát.

Na souši dostali potápěči hlad a zamířili jsme k supermerkatu, který dnes nějak neotevřel. Naštěstí alespoň v něčem mi byl přínosem, protože mi přihrál plastovou tyč, se kterou jsem po zbytek dne ve volných chvílích trénoval umění smrti. Nakonec nám dědeček hříbeček poradil jiný supermarket a my byli zachráněni. Napotravili jsme se a zdálo se nám dobré, zkusit najít ty "hvězdné věže". Čenichali jsme v Tuňáku po okolí, ale ryba se nezapře. Náš stroj nás zavedl na pláž a když už jsme tam byli, museli jsme jí přece trochu prozkoumat. Dnešního vlahého večera tu bylo skoro liduprázdno a zaparkované šlapadlo pro nás byla jasná volba. S vypětím všech sil jsme ho dotáhli na vodu a nejvíc si užili večerní projížďku s pohledem na zářící město. Nakonec jsme přirazili zpět ke břehu a dosoukat plavidlo na původní místo se nám málem ani nepodařilo.

Noc už si pomalu začala říkat o prospání, pročež jsme se natáhli přímo na pláži, kde nás místo hudby ukolébávalo šumění vln a místo LCD obrazovky se na nás smál Měsíc ozařující svoje ovečky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | 21. října 2008 v 17:12 | Reagovat

Hotová romantika=)=D

Další zajímavý zápisky..jentak dáále..pá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.